Pocit jistoty a bezpečí si ale můžete poskládat z malých dílků. Jako puzzle.
Včera jsem byla nakoupit v jednom obchůdku u nás na malém městě. Byla to pobočka velkého řetězce s domácími potřebami, které jsou tady, co pamatuju. Panoval tam divný chaos, všude krabice. Ptala jsem se, jestli zrovna přivezli nové zboží, a dozvěděla jsem se, že centrála se rozhodla zrušit naši pobočku.


Spousta lidí pořád vnímá zaměstnání jako největší životní jistotu, ale jak můžete vidět, ono to tak doopravdy není. Můžete sice ovlivnit, jaké podáváte v práci výkony, ale nikdy ne třeba to, že vedoucí potřebuje zaměstnat někoho z rodiny; že se bude rušit pobočka, nebo rovnou celá firma. Někdy stačí i jen mít kolegu, který vás nesnáší a postupně vás ze zaměstnání vyštípe pryč. I to jsem zažila.

Sdělení, o které jsem se s vámi chtěla podělit, je jednoduché - i když máte stálé zaměstnání a jste v něm spokojení, vždycky je lepší nějaká záloha v kapse, pro strýčka příhodu. Nikdy nevíte, co život přinese..
Ale jak říká moje oblíbené přísloví, Kdo je připraven, není překvapen. 









To za tři stovky stojí, co říkáte? 
